Raději vidle než vařečku!

Nikdy jsem si nehrála s panenkami. Lezla jsem po stromech, běhala za cizími psy, pozorovala ptáky, počítala mraky a milovala svobodu. Nemohla jsem být zavřená v paneláku. Byla jsem pěkně zlobivá. Neposlouchala jsem. Představy mých rodičů o mně se myslím rozplynuly už tehdy, kdy jsem nosila plínky. Neplatilo na mě nic, ani vyhrožování, ani tresty. Už jako dítě jsem volila cestu rebelky. Nebyla to jednoduchá cesta, byla plná nepřijetí. Nebyla jsem vítaná.

Každý z nás si zvolil cestu, kterou prorážel do života. Někdo šel cestou vzorné holčičky, někdo služebníka, někdo lumpa a rošťáka. Každý jsme měli svůj projev a názor. A je to v pořádku. Díky tomu jsme si udrželi sami sebe. Spoustu drobných nesouladů můžeme nyní postupně řešit a hojit. Důležité je, že jsme to zvládli. Došli jsme až sem do tohoto okamžiku. Ne všichni tam došli a už proto buďte na sebe pyšní.

Moje dcera je stejná jako já. Rebelka. Miluju ji. Je to složité, náročné a živé dítě. Rozumím jí. Všechno přetváří a zkoumá, leze na všechna místa. Ve svém nadšení nedomýšlí možné následky. Věřím, že má u sebe aspoň dva anděly, nebo spíše andělky, její dvě babičky, které nikdy nepoznala. Doufám, když ji zrovna nehlídám, že tam jsou právě ony dvě. A právem jsou na ni hrdé. Na její divoký projev, nespoutanost a obrovský vzdor tehdy, pokud jí chce někdo sáhnout na její osobnost a na její duši.

Buďte nekompromisní, buďte tím, kým jste.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Obrázkové básničky ZDARMA pro Vás :) v sekci E-booky
  • Již brzy :)