Nejdřív bořit potom tvořit!

Nejdřív bořit potom tvořit!

Nelíbí se Vám to? Chápu. Proč budu bourat něco, co mě stálo tolik úsilí, něco co jsem budovala, něco na čem mi záleží.

Často se snažíme zachovat a podporovat věci, lidi, projekty, které už nám neslouží. Často sloužíme my jim. Za touto snahou udržovat při životě cokoliv, je v podstatě náš nevědomý strach ze smrti. Nechceme umřít, nelíbí se nám to. Nelíbí se nám, že věci okolo nás mají svůj omezený čas. I mně se to nelíbí.

Boření je jedno z nejzákladnějších pravidel tohoto světa. Nevěříte?

Učme se od dětí!!!

Podívejte se na malinkaté děti. Co dělají, když jim maminky vytvoří bábovku? Začnou po ní plácat ručičkami a dupat nožičkami. Maminka u toho volá: „Nééé, nešlapej po tom! Podívej, jak je pěkná!“ Nechce zprovodit ze světa něco, co právě stvořila. Dítě však pokračuje a směje se u toho. Baví ho to.

Baví ho bořit. Zajímavé že? Tento prioritní princip boření je základem jakékoliv tvoření. Pokud se něco zboří, potom není nic. Tam, kde je nic, může začít všechno.

A co má začít? Přece to, co chcete. Tohle je jenom na Vás.

Nebojte se bořit! Občas boření bolí. Bolest je způsob loučení se starými věcmi. Tato bolest je v pořádku, nebraňte se jí. Čím rychleji projde bolest Vaším tělem, tím rychleji může přijít radost z nových začátků.